Příspěvek k léčbě hemoroidů Barronovu ligaturou

Hemoroidy, též zvané „zlatá žíla“ nebo „píštěl“ nebo též známé jako hemeroidy, jsou přirozené vakovitě rozšířené žilní pleteně v oblasti dolní části konečníku a řitního kanálu. V závislosti na lokalizaci postižené pleteně mohou být vnější nebo vnitřní:

Vnější hemoroidy jsou méně časté a nacházejí se na zevním povrchu řitního otvoru. Mají podobu vakovitého rozšíření, jsou měkké, nebolestivé a viditelné pouhým okem. Většinou nekrvácí. Problémy nastanou při nadměrném zvýšení tlaku, nejčastěji po přílišném tlačení na stolici nebo při nadměrném zvýšení nitrobřišního tlaku hlavně při zvracení nebo po zvedání těžkých břemen. V hemoroidu dojde nahromadění a ke sražení krve a vznikne velmi bolestivý promodralý tzv. ztrombotizovaný hemoroid, který vyžaduje velmi často chirurgický zákrok.
Vnitřní hemoroidy jsou podstatně častější. Jde o vakovité útvary „polštářky“ v konečníku v místě, kde přechází konečník v řitní otvor. Tyto „polštářky“ jsou tvořené cévami ve střevní sliznici. Během odchodu stolice se tyto polštářky zmenšují, aby umožnily odchod stolice. Po odchodu stolice se zvětší a zabraňují tak ještě s okolním svalstvem úniku stolice. Tyto „polštářky“ má každý člověk. Problém však nastane, pokud je na ně vyvíjen nadměrný tlak nebo když mají oslabenou stěnu. V těchto případech se zvětší a začnou vyhřezávat /prolabovat/ do řitního otvoru. Podle jejich velikosti a závažnosti se pak dělí do čtyřech stupňů:

Hemoroidy se vyskytují hlavně ve starším věku, říká se, že obtíže s nimi má minimálně jednou za život..každý druhý člověk. Některé zdroje uvádějí, že jimi trpí až 70% veškeré populace.

Příčiny hemoroidů se dají rozdělit na:

Vrozené /snížená méněcennost pojivové tkáně resp. snížení odolnosti pojivové tkáně ve stáří/ a na
Získané /zvýšený tlak při vyprazdňování, dlouhé sezení na míse při vyprazdňování, příliš tuhá stolice, těhotenství, hormonální antikoncepce u žen, špatné stravovací návyky, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, obezita, některé sporty-jízda na kole či na koni, silný kašel, zvedání těžkých břemen, průjmy atd./

Příznaky hemoroidů nemusí být zpočátku žádné, člověk o nich nemusí ani vědět, ale u jiných pacientů se začnou projevovat některým z níže uvedených příznaků nebo případně všemi:

  • krvácení při vyprazdňování či po něm, přítomnost jasně červené krve na povrchu stolice či na papíře
  • svědění a pálení po stolici se sekrecí vyhřezlých hemoroidů /tzv. vlhká řiť/
  • hmatné zduření v konečníku, které se dá zprvu po stolici zatlačit zpět do konečníku, při větším postižení to již však nejde
  • někdy je přítomna tupá bolest v konečníku.

Jak již bylo řečeno, onemocnění hemoroidy je velmi časté, avšak v převážné většině pacienti k lékaři přijdou, až když jsou potíže nesnesitelné. Překážkou k dřívější návštěvě je stud, pocit trapnosti při vyšetření či strach. Je to zcela zbytečné a dá se říci, že čím dříve pacient navštíví lékaře, tím dříve bude zbaven obtíží a předejde tak vzniku možných komplikací nebo vzniku hemoroidů vyššího stupně. Proto stud stranou!

Navíc každé krvácení z konečníku by měl vyšetřit lékař! Tento příznak bychom neměli podceňovat, protože krvácení může být způsobeno i jinými příčinami- například řitní trhlinou, ale též i nádorem tlustého střeva. Proto je potřeba snažit se příčinu krvácení vždy zjistit. Dlouhodobé krvácení z konečníku může způsobit i chudokrevnost.

Léčba vnitřních hemoroidů je dána jejich stupněm:

Hemoroidy I. stupně je možno léčit konzervativně - úprava životosprávy, dostatek tekutin, péče o měkkou stolici, změna stravovacích návyků, sedací koupele, aplikace čípků a léků působících proti zánětu a/nebo na zlepšení kvality cévní stěny.

Hemoroidy II. a vyššího stupně je vhodné léčit operací. Typů operačních zákroků je větší množství, jejich principem je vždy zmenšení /redukce/ hemoroidálních uzlů. V minulosti se tyto zákroky prováděly většinou krvavě (vyříznutí hemoroidů s podvazem jejich krevního přítoku). Dále se provádělo prosté zmenšení hemoroidů jejich spálením vysokou teplotou nebo naopak zmrazením. V současné době se užívají jiné a šetrnější, moderní metody. Jsou založeny buď na přesném vyhledání cévních přítoků do hemoroidálních uzlů pomocí ultrazvukové sondy spolu s jejich podvazem (metoda HAL-RAR) nebo na principu fotokoagulace /spálení/ laserem. Přítoky lze ošetřit též bez ultrazvukové sondy, za zrakové kontroly, s pomocí elektrokoagulace (metoda HEMORON) nebo zaškrcením pevnou elastickou gumičkou (BARRONOVA LIGATURA).

Hemoroidy III. a IV. stupně lze také odstranit pomocí speciálního nástroje tzv. stapleru (LONGOVA METODA). Avšak pro příliš pokročilé stavy zůstává jediným řešením klasická operace krvavou cestou, vyžadující výkon v narkóze, s následnou hospitalizací a s relativně dlouhou dobou rekonvalescence spojenou se značně bolestivým pooperačním průběhem.

Princip a technika Barronovy ligatury:

V současné době je nejpoužívanější metodou na světě na odstranění hemoroidů 1.-3. a někdy i 4. Stupně elastická ligatura podle Barrona. Podstatně srozumitelnějším pojmem je tzv. gumičkování.

Zákrok se provádí v poloze pacienta v kleče či na boku. Do řitního kanálu se zavede tzv. anoskop /řiťohled/-trubicový nástroj z plastu či kovu o průměru cca 25 mm a délce cca 70 mm se zavaděčem potřeným lubrikačním gelem. Po vyjmutí zavaděče se do anoskopu zavede tzv. aplikátor s gumičkou.

Aplikátorem se nasaje hemoroidální uzel a na jeho stopku se nasadí elastická gumička, která stopku uzle zaškrtí. Gumička se zavádí v místě, kde se již většinou nenacházejí cítivá nervová zakončení a tak zaškrcené místo je nebolestivé. Vyjme se aplikátor, pak anoskop a výkon končí. Nasazením gumičky dojde k zamezení přítoku krve do uzlu, který během 2-5 dnů odumře a společně s gumičkou odejde přirozenou cestou se stolicí. Místo po odpadnutí zaškrceného uzle se zhojí během 2-4 týdnů drobnou jizvou. Během zákroku se většinou zaškrtí 1 až 2 uzly a v případě nutnosti, s časovým odstupem 3-4 týdny po zhojení střevní sliznice, se zákrok opakuje, dokud nejsou ošetřeny všechny uzly.

Pooperační průběh a komplikace:

Po zákroku může pacient přechodně pociťovat tlak v konečníku nebo mít pocit cizího tělesa v konečníku či nucení na stolici. Je to způsobeno přechodným rozšířením /dilatací/ řitních svěračů po aplikaci anoskopu.Tyto obtíže trvají zpravidla několik minut až několik hodin výjimečně jeden až dva dny. Zcela výjimečně se dostaví bolest, přestože byla gumička aplikována na správné místo. Je-li bolest nesnesitelná, je někdy nutno gumičku odstranit. Po zákroku se může ve stolici, hlavně 3.-5. den, objevit malé množství krve, což souvisí s odlučováním uzlu. Je to součástí celého léčebného procesu. Větší krvácení či vznik zánětu a jeho přestup do okolí místa provedeného zákroku jsou zcela mimořádnými komplikacemi.

Výhody elastické ligatury:

  • metoda je jednoduchá, provádí se ambulantně
  • nevyžaduje žádnou anestezii, takže je možno provádět výkony i u rizikových pacientů
  • nevyžaduje žádnou předoperační přípravu
  • celý výkon trvá 3-5 minut
  • má minimum komplikací, výborný efekt
  • po zákroku není většinou třeba užití léků proti bolesti (analgetik)
  • u převážné většiny pacientů nevyžaduje pracovní neschopnost
  • výkon je plně hrazen zdravotními pojišťovnami.

Nevýhody elastické ligatury

  • tento výkon, jako většina ostatních léčebných a diagnostických výkonů v oblasti konečníku, patří mezi méně příjemné (konkrétně zavedení anoskopu), ale vlastní zaškrcení hemoroidů v místě jejich rozšířených uzlů je nebolestivé
  • u rozsáhlejších hemoroidů je třeba výkon provádět v několika sezeních
  • ligaturu nedoporučujeme provádět těsně před delší cestou nebo před významnými osobními nebo pracovními událostmi.

V případě Vašeho zájmu o konzultaci v problematice hemoroidů nebo o provedení výše uvedeného zákroku kontaktujte naši recepci nebo telefonujte na tel.: 465 523 133 nebo MUDr. Miloslava Grmelu na tel.: 465 422 707, e-mail:  m.grmela@centrum.cz

ANCHOR_TOP_TITLE

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti